Druhy den, v nedeli, jsme vyrazili smer majak. Da se tam jit jedine po plazi, jen jsme asi netrefili tu spravnou cestu, takze po nekolika zalivech jsme to vzdali. Kluci tam sice dosli, ale protoze jsme si nevzali zrovna hodne obleceni a na pobrezi byla pekna kosa, vratili jsme se s holkama k autu.
Cestou tam i cestou zpatky jsme narazili na valejici se lachtany, jen tak si tam zevlili a vyhrivali se na kamenech. Moc se jim nelibilo, ze jsme kolem nich prochazeli, trochu na nas vrceli, ale byli moc liny na to, aby nejak zautocili..:-) takze tady jeste posledni 4 fotky..

Jeste par fotek ze sobotniho vyletu po hrebeni..

Tak mame za sebou vikend, fakt se vydaril. Hlavne nam pralo pocasi, takze jsme si ho fakt uzili. V patek vecer uz jsme se pripravovali na sobotni turu, vymysleli co nejlepsi a nejhezci trasu, kdyz nam najednou kousek pred 8 zavolal ten nas zamestnavatel, ze potrebuje rychle nejaky pracanty. Ze behem 10minut je u nas.Takze jsme se rychle oblekli a v 8 uz jsme makali jako sroubci:-)nastesti to byla takova pohodicka, fakt jsme se nenadreli. Kazdopadne jsme tam byli do 2 do rana a pak sup hned do postele. Rano jsme se nedonutili vstat driv nez v10, takze z planovany turu byl spis jen 12ti km pochod. Ale tak stacilo to..

Tak mam za sebou dalsi nocni smenu, nastesti to tentokrat nebylo tak strasny. Vetsinu casu jsem stravil u "rozdelovacu", takze jsem se moc nenadrel. I kdyz tech dvanact hodin bylo opet nekonecnych. Kazdopadne jsem si uz docela zvyknul. Dneska jsem mel jit taky, ale volal mi ten zamestnavatel, ze pro dnesni vecer prace neni. O vikendu se nastesti taky nemaka, takze mam krasny tri dny volna. Andrejka ma dneska denni, takze stravim den v knihovne a k veceru si jdeme dat s klukama basket na hriste. Zitra se chystame na mensi turu. Nasli jsme na mape peknou trasu po hrebeni nad takovyma zatokama, tak se uz moc tesime. Hlasi na zitrek konecne hezky, doufame, ze to vyjde. Jinak dnes opet skarede, obvykly pocasi, 13stupnu, zatazeno. Ve Skotsku jsem byl v zabkach jako nejvetsi exot, ale tady je ma snad kazdej. Horsi je, ze je nosi i v desti a zime. Nechapu. A jeste jedny veci jsme si vsimli, ktera nam prijde fakt divna. Hodne lidi tu chodi naboso. Nekde na louce se to da pochopit, ale po meste, po obchodech to vypada vazne divne. Andrejka vzdycky rika, ze si urcite nekde pichnou injekcni strikacku do nohy:-)
koupime si s klukama pristi tyden prut na ryby a vyrazime. Chlapik v praci mi rikal, ze se tu smi chytat zadarmo i v rece, tak zkusime, jestli jsou v Opawe nejaky ryby.
Jinak pracuju vetsinou se samyma Filipincema, ktery tu jsou treba dva roky, doma maji rodinu a vydelavaji si tady, aby pak mohli podnikat. Mluvi hezky anglicky, takze se s nima dobre povida. Jen maji trochu jiny predstavy o rodine. Vcera se me zrovna jeden ptal, kdy planuju zalozit rodinu a kdy je u nas normalni se ozenit a mit deti. Kdyz jsem mu rek okolo 28, zacal mi promlouvat do duse, ze je to strasne pozde a ze idealni je vek tak 22. Ze pry o tom mam premyslet - blazen:-)jo a vsichni tyhle Filipinci jsou o hlavu mensi nez ja, coz neni uplne bezny. Mam z toho vazne radost:-))
V nedeli pridam fotky ze zitrejsi tury, takze see you..

Do ty ledovy vody se vazne vlezt neda, asi si jeste budeme muset nejaky ten patek pockat..

Lukas sice stale bez prace, ale lezeni po skalach mu fakt jde..

Mozna to mel byt postoj alias Usian Bolt, ale trochu se nevydaril.. :-)

Opicka na lavicce pri podvecerni prochazce k utesum..

Na maly prochazce po okoli..

Sice trochu kyc, ale docela to vystihuje atmosferu utesu a malych plazi mezi nima :-)

Tak jsem pred chvili vstal po nekonecny nocni smene, dal jsem skromnou snidani a vyrazil do knihovny. Bohuzel ted musim do prace kazdy den, dvanact hodin dennodenne. Takze unava malicko prichazi. Uz se nemuzu dockat vikendu, snad bude i hezci pocasi a budeme se moct jet podivat nekam po okoli. Vcera jsme se byli mrknout na utesech, fakt hezka plaz mezi skalama. Jenom ty vlny jsou sileny, takze se do vody neda vlezt. A to jeste neuvazuju teplotu more:-)
jinak dneska od 5 rano sla do prace konecne uz i Andrejka, takze se presne mijime. Ale tak aspon budou nejaky penize na cesty a koupeni nejakych hezkych veci:-) vymysleli jsme, ze si o vanocich koupime levnejsi surf a naucime se na tom. Byl by hrich to tady nevyzkouset, kdyz je Zeland takovou zemi surfu:-)jinak zkusim zase pridat par fotek, ale jsem tu v knihovne odpoledne, kdy je tady spousta skolaku, takze internet jde tak jako ze spis nejde. Libi se mi ty skolni ubory, aspon si nikdo nemuze zavidet obleceni:-) na nekom to sice vypada lip, na nekom fakt strasne, ale i tak dobry. CO se tyce ty nasi prace, holky to nemaji tak tezky, lepi nejaky etikety na flasky, myjou je, pak davaji jiz zmineny rozdelovace do krabic s vinama...me asi zkousi, co vydrzim, protoze me nechavaji skladat krabice na palety. Vetsinou to delaji dva lidi, ale tak nejak se vzdycky ten muj "spolupracovnik" nekam vypari a musim to delat sam. Pot ze me tece jako z Petaka na Krymu a to celych 10 hodin. Pak si vzdycky muzu odpocinout dve hodiny u rozdelovacu. Kazdopadne se drzim:-) prece je nenecham rict, ze Cesi jsou liny. Chodi tam jeste par Nemcu, ale jeden z nich to uz vzdal, pak vlastne jeste jeden Koreec. Padavky:-)
uz netrpelive ocekavame Vercu a Jezka, jenom mam pro oba blbou zpravu. Day off neexistuje:-)takze se pak asi casem presuneme na ty vinice, kde sice budou mensi penize, ale za to asi lehci prace. Tady si zatim vydelavame skoro 2tisice za smenu, coz se da. Kluci nemecky ale rikali, ze je to fakt malo, tak nevim, co si predstavujou.
Uz budu muset zpatky na backpacker, protoze uz jsou skoro 3 a ve trictvrte na 5 me vyzvedavaji do prace. Shit, fucking bottles...

Tak jsem konecne nasel cas na nejakej delsi a rozsahlejsi prispevek, pridam i par fotek.
Takze jak zacit..
Z planovany prace v mussels factory se zatim nic nekonalo, proste se neozvali. Zato prisla prace jina.Bohuzel ji mam zatim jen ja, delam hlavu rodiny:-)
je to prace v bottles factory, neboli v lahvarne. Vse zacalo tim, ze se me pani z backpackeru zeptala, jestli nahodou nehledam praci, ze by neco mela. Takze jsem po tom skocil jako pes po kosti. Prace spocivala v nakladani krabic s vinem do velkych kontejneru, ktery se pak rozvazi po celym svete. Jenze vyber nas tri pracantu podle me nebyl zrovna nejchytrejsi. Nakladali jsme skoro 20ti kilovy krabice do strasnych vysek a to jsem byl z ty trojice nejvetsi ja:-) takze to byl trochu boj, ale zvladli jsme to. 5 hodin dobrych. Odjizdeli jsme zpatky k backpackeru a pan se nas pri vystupovani jen tak mimochodem zeptal, jestli nechceme jit jeste vecer. Zaslech jsem ho jen tak na pul ucha, takze jsem se hned prihlasil. No, hodne jsem si pak nadaval. V pul 5 me znova vyzvedli a ja v domneni, ze to bude zase par hodin nakladani, jsem si nevzal ani svacinu.
Skutecnost byla kruta. Upsal jsem se na dalsich 12 hodin nocni smeny v bottles factory. Nakladal jsem krabice s vinem, stal u pasu a daval "rozdelovace" mezi jednotlivy lahve a takhle porad dokola. Tech 12 hodin bylo nekonecnych, ale zvladnul jsem to.Jen jsem az na posledni 2 hodiny dostal rukavice, takze ted pisu sotva 3 prstama, zbytek mam nefunkcnich:-)
takze takhle zacala moje prace v lahvarne, uz se tesim na dalsi smenu. Od pondeli by tam mela zacit pracovat i Andrejka, ale snad v jinym oddeleni, takhle by z ni strhali kuzi z tela...
takze moje heslo bylo celou noc fucking bottles, ale ted si rikam, ze 2500 nebude spatnych:-)

jinak dneska jsme si zalozili ucet.Vzkaz pro vsechny cesky banky: mate se jeste hodne co ucit. Vsechno vyrizeno za 15 minut bez zadnych zbytecnosti, vsechno jasny a srozumitelny..

takze see you, pisu z knihovny, je tu internet zadarmo..asi tady teda budu casteji.

Jo a pro rejpali viz Petak, pridavam fotku pomerancovniku:-)

Jeste jsem zapomnel na nasi dnesni zastavku u gejziru. Takova fakt pekna prochazka mezi bublajicima jezirkama a kouricima dirama:-) sice to vsude smrdi sirou, ale jinak fakt pekny.

Tak jsme dneska prozili celkem pestry den. Nocovali jsme v aute kousek od mesta Rotorua, rano si dali lehkou snidani, obvolali par farem a vyrazili smer jizni ostrov. Hned po vyjezdu z mesta jsme zjistili, ze nam nejak nechce fungovat prevodovka. Repspektive kdyz jsme jeli vic jak 50km/h, uz to zkratka neradilo. Takze jsme asi 30km jeli zhruba na trojku, nez jsme nasli prvni autoservis. Tam jsme ohlasili nas problem, 3 mechanici na to koukali, absolutne netusili, cim to muze byt. No, museli jsme si pak najit ve slovniku slovo trapas, protoze to vazne trapas byl. V noci jsem si asi nejak kopnul do pseudo radici paky, kde je maly tlacitko, kterym se ta prevodovka nad 50km/h vypina. Takze problem vyresen:-)
dal nase cesta pokracovala pres desert road, je tam takova nahorni plosina asi ve vysce 1100m. Uz zdalky byl videt snih, ale to co jsme objevili uplne v nejvyssim miste, nam fakt vyrazilo dech. Pridavam fotky z cesty:-O
za chvili se jedeme nalodit na trajekt smer jizni ostrov, tam par kilometru a jsme na farme, kde uz teda konecne a definitivne budeme pracovat. To pocasi nam ty plany pekne zmenilo.

Dnesni sobotni rano jsme stravili na plazi, sice zatim zadna koupacka, ale prochazka a posezeni na spadlym stromu nebylo spatny:-)pri zpatecni ceste na apartman jsme odhalili strom obsypanej pomerancema. Asi bysme nebyli Cesi, kdybysme si aspon jeden neukradli:-) nevim, jestli to je treba odrudou, ale nikdy jsme jeste nejedli sladsi pomeranc nez tenhle. No, mile to prekvapeni:-)
Vcera jsme se byli podivat na mistni vyhlidce, je to kopec trcici asi 100m z more. Je znat jaro, vsude to kvete, voni, vsechno je zeleny. Vzkaz pro tatu: az tady uvidis vsude ten golfovej travnicek a na nem ty ovecky, na chalupe uz nebudes chtit nic jinyho:-)
jinak v utery se vydame konecne ostrihavat vetvicky a vyhonky, abysme tu konecne meli za co zit..

Pridam v nejblizsi dobe vic fotek, jen co je nafotim :-) tak zatim zdravime od protinozcu.

Takze jeste dve fotky z cesty z Aucklandu nasim super velkym autem a prvni dotek s tichym oceanem :-)

Jeste jsem pridal jednu fotku z letu, kterou jsem si fakt nemohl odpustit, bylo to nekde nad Australii a fakt se na to hezky divalo :-)
Pak jsou tu jeste dve fotky z Aucklandu, kde uz jsme ukoncili nase pusobeni a presunuli jsme se do mestecka Mt.Maunganui, kde cekame, az povyrostou nejaky vyhonky na stromech, aby uz jsme konecne mohli zacit vydelavat. Slibili nam, ze to bude do par dnu. Takze zatim tak nejak poznavame okoli. Je tu krasna snad nekoncici plaz plna surfaru, skoda, ze je jeste ta voda tak ledova:-)