Dlouho jsem nepridal zadne novinky,za coz se omlouvam. Zacnu asi narozeninovou party, kterou jsme nakonec uspořádali v americkem stylu na plazi nedaleko Blenheimu. Obetovali jsme i par společných dolaru pro koupi menšího cestovniho grilu, takze nechybelo ani prave barbeque. Puvodne to mela byt akce pro par kamaradu,ale nakonec se vse zvrhlo v hodne mohutnou akci citajici asi 20lidi. Mne jako oslavenci to udelalo samozrejme obrovskou radost, vlastne me i docela prekvapilo,jak se ostatní obyvatele backpackeru angažovali do pripravy a následného darku. Kazdopadne musim vyzdvihnout kuchařské umeni Andrejky a Sabci. Jako velke prekvapeni se totiž ukazal naprosto ukázkový dort z ovoce, sušenek a „smetany“. Davam do uvozovek, protože se mělo jednat o smetanu. Bohuzel jsme se ještě porad nenaucili koupit věci podobne tvarohu a podobnym mlecnym vyrobkum. Vypln dortu se tedy skladala z pomazánkového masla a asi tuny cukru,která přebíjela slanou chut pomazanky. Musim uznat,ze kdyby to holky nerekly,nikdo by to nepoznal.Takze,klobouk dolu:-) jako spolecny darek od ostatních obyvatel backpackeru jsem dostal prut na ryby,coz jsem fakt necekal, a o to vetsi radost mi udelal:-) akce probehla perfektne,jen jsme museli skončit docela brzy vzhledem k vetru a pisku,kterého jsme měli plny zuby,usi,oci,nosy…

Dalsim bodem byl prijezd dalších dvou clenu zélandský vypravy, Verci s Jezkem. Davidovo prihody z letu se doctete na jeho blogu, urcite stoji zato:-) novejzeland.blogspot.com

V pondeli jsem nase dva dobrodruhy vyzvednul v Nelsonu na letisti, privitani, obeti a odjezd do Blenheimu. Bohuzel zrovna v tyden jejich prijezdu se zrusila velka zakazka v lahvárně, coz znamenalo tri volny dny i pro me. I tak ale Jezek s Vercou v patek putovali první den do práce, do lahvárny. První vstavani ve 4, cisteni etiket z lahvi dvanáct hodin v kuse. Zvladli to dobře, zopakovali si to v sobotu a od včerejška tam chodi pravidelne spolecne s Andrejkou a Sabinou. Ja jsem se v patek prestehoval na vinici, kde je naplni práce otrhávat novy vyhonky, který oslabujou rostlinu. Nastesti je to ale placeny narozdil od jinych vinic hodinove, takze tempo rozhodne není nejrychlejsi:-) i tak je to obcas narocny na zada, protože se musí clovek porad ohybat a vstavat. Kazdopadne si aspon uzivam slunicka a tepla, který je den ode dne vetsi.

O vikendu snad vyrazime nekam do hor a nebo dame koupacku a relax na plazi, uvidime podle počasí.

Tady ukazka narozeninove party na plazi.

Multikulturni posezeni

Cesko-Chilska cast plaze

Nemecko-Britska cast plaze

A tady jen okrajove obrazek z prvniho pokusu o chyceni ryby:-) bohuzel jsme tam kvuli zime vydrzeli jen 15 minut:-)

Tak jsem se po tydnu opet dostal na internet. Meli jsme ted porad denni smenu (5am - 5pm), takze neskutecne neprijemny vstavani ve 4 rano, prichod na pokoj kolem pul 6 vecer, sprcha, vecere, film a zase jit spat. Navic v sobotu byla nejaka specialni zakazka, takze jsme si tohohle vikendu vazne moc neuzili. Aby toho jeste nebylo malo, cely tyden bylo krasne slunicko kolem 20 stupnu a v nedeli, v den volna, je docela zima a pod mrakem. Ale tak co muzeme delat:-)
minuly prodlouzeny vikend se ale vydaril na jednicku. V pondeli slavili zase jeden z mnoha svatku (absolutne netusime, o co slo), a tak jsme si trochu vic odpocinuli. I kdyz ne vsichni, protoze v sobotu se slavil Halloween. Takze grilovacka pred backpackerem, pak popijeni a nasledny odchod na mistni diskoteku. To se me bohuzel netyka, protoze tady ujizdi na stroboskopech a laserech. Ostatni si ale zbytek oslavy Halloweenu ujit nenechali. Dorazili kolem 6 rano a druhy den byli naprosto nepouzitelny. I tak jsme se v nedeli v poledne sebrali a jeli se vykoupat do more, poprvy:-) bylo to neskutecne ledovy, ale slunicko hralo a ty vlny se nedaly nezkusit. Takze osvezeni a vystrizliveni zbytku skupiny.
Na pondeli jsem naplanoval vylet do hor, prvni poradnou turu. Asi 40km cesty autem z Blenheimu do hor a pak zhruba 30km pesky. Nalakali jsme jeste dva kamarady z Nemecka, abysme mohli po ceste zasprechtit a zaspeakovat.
V pondeli rano jsme se vzbudili a pripraveny vyrazit. Andrejka ale nebyla schopna vstat, stejne tak Sabina. Tudiz se ze spolecny tury stala jen panska tura. Navic jel nakonec jen jeden z kluku nemeckych. Ale to nam naladu rozhodne nezkazilo. Poslednich 10km autem byla cesta urcena jen pro offroady, coz nam maximalne vyhovovalo. Vyjeli jsme asi na 900m/m a odtud uz pokracovali pesky. Nejdrive cesta z kopce k jezeru, kde jsme objevili chatu pro turisty. Je porad otevrena a kazdy v ni muze zadarmo prespat. Vybavena byla perfektne, asi 10posteli, stul, kamna, dokonce nadobi, plynova nahradni bomba a erarni jidlo. Fakt jsme koukali a premysleli, jak dlouho by tenhle komfort vydrzel v CR:-) podobnych chat je na vyznacenych trasach hodne, vzdycky po nekolika kilometrech. Od jezera (740m/m) uz ale cesta vedla jen a jen do kopce. Po asi 8km silenyho stoupani jsme vylezli na kopec (1600m/m). Chteli jsme dat okruh po hrebeni kolem dalsi chaty, ale trasa byla opravdu narocna a tak jsme se radsi vratili zpatky (nehlede na to, ze druhy den nas cekal opet ve 4 hodiny budicek do prace). Den jsme zavrsili cestou zpatky, ktera mela byt podle "navigatora" Lukase podle mapy o hodne kratsi. Sice vedla lesem, ale co, vzdyt pry mame offroad. No, za prvnim obzorem zmineny kratsi cesty nam bylo vsechno jasny. Zpatky to nejde a dolu to vypadalo spis jako jet po skale. Do toho pulmetrovy diry od vody. Fakt jsme se zapotili, ale adrenalin nam strikal snad i z usi:-) Takze takhle probehl dalsi vylet a poznavani kras Zelandu. Pridavam par fotek, ale internet se dneska tahne jako nudle, takze toho moc nebude. Za par dni uz prijede Jezek s Vercou, tak se moc tesime. Praci budou uz mit asi zajistenou s nama v lahvarne. John, nas zamestnavatel nas ma docela rad, protoze jdeme pracovat vzdycky, kdyz on potrebuje. Coz se o ostatnich narodech rict neda:-)